SOAD – Sociální adaptace a vzdělávání romské mládeže

Tento projekt by měl do nízkoprahových klubů přivést kvalitní výukové postupy neformálního vzdělávání, které děti neodradí a zároveň jim pomohou. Spolupráce s konkrétními školami povede ke vzniku informační sítě dostatečně husté na to, aby děti, kterým hrozí propadnutí, by byly schopny dostat odbornou a adresně zaměřenou pomoc.

Základní informace o projektu naleznete: zde

Vážené kolegyně a kolegové,

roční projekt „Sociální adaptace a vzdělávání romské mládeže“ již na konci března 2016 naplnil veškeré plánované aktivity. V tomto okamžiku jsme připraveni se společně s vámi ohlédnout za celým procesem a alespoň v krátkosti se podělit o důležité myšlenky, které nás na této cestě provázely.

Od počátku k úspěchům, až k závěru a výsledkům …

Počátek veškeré práce začal přímo na nízkoprahových centrech pro děti a mládež v Olomouci, Prostějově, Zábřehu a Mohelnici, kde hlavním úkolem koordinátorů bylo především vytvořit dostatečně vhodný prostor pro vzdělávací aktivity. Každý z koordinátorů se zprvu potýkal se specifickou a jedinečnou atmosférou NZDM, která v sobě mnohdy odrážela individuální potřeby dětí. Autenticita a osobitost vložená do přímé práce s dětmi s sebou přinesla především bezpečné místo pro tvořivého ducha, ale také pro psychosociální vývoj jedinců. Dalším důležitým krokem se stala samotná komunikace se školami. Ve výsledku se úspěšně do projektu SOAD intenzivně zapojilo 7 škol.

Shrnutí klíčových aktivit projektu

  • Pravidelné skupinové aktivity realizované v NZDM v podobě sociálně-interaktivních her neformálního vzdělávání.
  • Prohloubení individuální práce s dětmi.
  • Adresná pomoc reagující na konkrétní vzdělávací problém v podobě doučování.
  • Navázání spolupráce se školami, komunikace s pedagogy podpořena nabídkou workshopů pro třídy ZŠ.
  • Vytvoření metodické příručky obsahující souhrn funkčních metod neformálního vzdělávání aplikovaných v NZDM.

 

Krátké vyhodnocení

  • Díky projektu SOAD jsme oslovili více jak 300 dětí s výukovými či kázeňskými problémy a nabídli podporu v podobě skupinové či individuální práce na NZDM.
  • Podařilo se navázat komunikaci s více jak 20 školami. Některé z nich nám umožnili hlubší spolupráci v podobě cílených workshopů pro třídní kolektivy, pravidelného setkávání s pedagogy či výchovnými poradci.
  • Při individuální práci s dětmi bylo z 90 % dosaženo zlepšení prospěchu dítěte, případně udržení si stabilního prospěchu bez výkyvů. Strukturovaným individuálním doučováním bylo podpořeno 60 dětí.
  • Workshopy na školách si získaly oblíbenost mezi učiteli především díky poskytnutí nového úhlu pohledu na školní neprospěch dětí či jejich kázeňské problémy.
  • V několika případech se podařilo včasně zachytit výukové problémy dětí a vykomunikovat přestup na adekvátní školu, která umožňuje díky svému charakteru zohlednit specifické výukové potřeby dětí.

 

Manuál dobré praxe

Manuál dobré praxe vznikal po celou dobu projektu. Obsahuje popis 20 aktivit realizovaných na nízkoprahových klubech, příklady dobré praxe a krátký popis některých workshopů uskutečněných na základních školách. Manuál naleznete v příloze e-mailu nebo můžete stáhnout zde:

 

Evaluační zpráva

 

Závěrečné slovo realizačního týmu projektu SOAD

Mgr. Petra Kiššová
Dětem se často říká, že na prvním místě je škola. Ve skutečnosti by ale na prvním místě měl být člověk jako osobnost. Jeho potřeby, názory, představy a plány. A škola může být jednou z cest jak toho dosáhnout. Snažme se především o naslouchání všeho, co se nám děti snaží říct. Za zapomenutým úkolem, špatně napsanou písemkou nebo neudělaným referátem může být spousta jiných problémů. Podporujme děti v tom, co je pro ně důležité. Naše představy o úspěchu se nemusí shodovat s jejich představami. 

Bc. Jan Hruška
To, že má někdo špatnou známku, nemusí ještě znamenat, že nic neumí. Za touto známkou se leckdy skrývá pohnutý lidský příběh, ve kterém je samotná známka pouze jeho konečným důsledkem. Vnímejme děti, naučme je vnímat samy sebe i ostatní a pomozme jim najít cestu.

Bc. Anna Lubičová
Jednu z největších předností projektu SOAD spatřuji v propojení sociální práce se systémem školství a to především v možnosti vnést do zaběhnutého školského systému jiný úhel pohledu na „problémové“ žáky a jejich projevy chování, které často odrážejí neuspokojivý stav ve fungování rodiny, nízké sebevědomí či špatné zkušenosti se svým okolím. Pro žáky bylo značným oživením zažít ve školním prostředí individuální přístup tolik příznačný pro nízkoprahová zařízení. Respekt k odlišnostem, ocenění za to, co je pro ně běžné, vyzdvihnutím jejich předností a mnohdy i „slabostí“, která se po přerámování ukázala, jako jejich silná stránka. Do jisté míry se zdálo být pro žáky hojivé zažít skupinovou dynamiku jinak než v lavici, teambuildingové aktivity a jiné metody, které osvětlily jejich doposud neprojevené vlastnosti. Nadstavbou těchto workshopů bylo pozvání do nízkoprahu, kde se mohou, v případě zájmu, s pracovníky setkávat.

Mgr. Lenka Janáková
Na tomto místě bych se s vámi ráda podělila o důležitou myšlenku, která náš tým provázela po celou dobu realizace projektu. Ve všech případech spolupráce s jakýmkoli dítětem šlo prvotně o ryzí setkání s jeho komplexní osobností. Stává se však, že si méně uvědomujeme potřeby dítěte, které bývají zastíněny nároky společnosti, ambicemi blízkých či normami vzdělávacího systému. Naše pozornost je odváděna od přirozených schopností a dovedností dítěte. Děkuji všem, kteří mají dostatek odvahy naslouchat dětské duši jako celistvé bytosti, jež je schopna plně přijmout zodpovědnost za svou jedinečnou cestu.

 

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů (www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz)