Kontaktní centrum v Prostějově

Poslání

Posláním Kontaktního centra v Prostějově je usilovat o snižování rizik u osob ohrožených návykovým chováním a dále je podporovat a motivovat ke změně životního stylu a zlepšení kvality jejich života po zdravotní, sociální a psychické stránce, a to prostřednictvím poskytování ambulantní a terénní sociální služby v prostějovském regionu.

Pro osoby blízké uživatelům a široké veřejnosti nabízet odborné poradenství a zároveň chránit společnost před možnými negativními důsledky plynoucími ze životního stylu osob s návykovým chováním.

Cílová skupina

Do cílové skupiny v rámci kontaktního a poradenského programu a terénních programů spadají osoby bez rozdílu pohlaví od 15 let patřící do následujících skupin:

• problémoví uživatelé nelegálních drog
• uživatelé těkavých látek
• příležitostní uživatelé nelegálních drog
• experimentátoři a mladiství uživatelé nelegálních drog přecházející na rizikové užívání
• uživatelé s kombinovanou závislostí
• abstinující uživatelé
• rodiče a blízcí výše uvedených osob

Nepřímou cílovou skupinou je obecná populace, která je příjemcem informací v rámci PR aktivit zařízení.

Cíle služby

Kontaktní centrum v Prostějově přejímá principy Harm Reduction (snižování rizik) a Public Health (ochrana veřejného zdraví) jako své hlavní cíle.

• Z hlediska jednoho úhlu pohledu se snažíme o prospěch cílové skupiny ve smyslu minimalizace rizik spojených s užíváním nealkoholových drog a následně celkové zlepšení kvality života po bio-psycho-sociální stránce. Snažíme se o to, aby se současný stav uživatele nezhoršoval, pokud možno stabilizoval a do budoucna zlepšil.
• Z hlediska druhého úhlu pohledu se snažíme o prospěch veřejnosti. Prostřednictvím poskytovaných služeb chráníme veřejné zdraví před možnými negativními dopady, které mohou potenciálně vyplynout ze zneužívání návykových látek (např. poradenství pro rodiče, odborníky, předcházení šíření infekčních chorob prostřednictvím jejich testování, výměnným programem a bezpečnou likvidací použitých injekčních jehel atd.).
• Z hlediska dalšího úhlu pohledu se snažíme poskytovat odborné a kvalitní služby v oblasti drogové problematiky. V rámci této snahy jsme mimo jiné plně otevřeni efektivní spolupráci s ostatními institucemi a tuto spolupráci aktivně rozvíjíme (KPSS, Benchmarking aj.). Naší snahou je stát se nedílnou a plnohodnotnou součástí kvalitní komunitní péče v rámci prostějovské sociální sítě i Olomouckého kraje.

Principy poskytování služby

Služba je plánována a realizována na základě těchto zásad:

• Harm Reduction

HR má své kořeny v pragmatismu veřejného zdraví. Aktivity HR jsou zaměřené na snižování zdravotních a sociálních rizik na straně uživatelů drog, přičemž ve výsledku směřují ke snížení poškození zdraví celé společnosti. Přístup HR neusiluje o absolutní eliminaci drog a jejich užívání, ale snaží se s daným jevem účinně pracovat tak, aby jeho negativní důsledky byly pokud možno co nejmenší. Primárně si tedy neklade za cíl abstinenci uživatelů služeb od drog, tuto perspektivu nevylučuje, ale nepokládá za nutné a účelné její okamžité prosazování. Cílem je především stabilizace životního stylu uživatele služeb a zlepšení kvality života s důrazem na jeho individuální potřeby a perspektivy.

Přístup Harm Reduction:

• akceptuje, že užívání legálních a nelegálních drog je součástí našeho světa, a proto volí spíše přístup minimalizace škodlivých účinků drog, než jejich pouhé ignorování nebo jejich zavržení.
• zaručuje uživatelům drog a těm, kteří drogy užívali, uplatnit vlastní vůli při tvorbě programů a služeb, které jsou pro ně určeny. Tyto služby by měly utvrzovat snahu uživatelů minimalizovat poškození spojená s užíváním drog.
• pojmu užívání drog rozumí jako komplexu multifaktoriálního fenoménu, který obsahuje kontinuální chování od pravidelného denního užívání až po úplnou abstinenci. Chápe, že některé způsoby užívání jsou bezpečnější než ostatní.
• pouhé vybudování kvalitního a slušného života nemůže být kritériem úspěšných intervencí a  přístupů, protože nutně nevede k abstinenci.
• prosazuje neodsuzující, nenátlakový přístup a poskytování služeb uživatelům i komunitám, v nichž uživatelé žijí. Dále prosazuje poskytování služeb s cílem minimalizovat vzniklá poškození.

• Nízkoprahovost a anonymita

Zařízení umožňuje uživateli služeb přístup k nabízeným službám bez překonávání jakéhokoliv pomyslného prahu, jakým může být nutnost objednání se, sdělení osobních údajů apod. Nízkoprahovost zařízení a jeho služeb je dána také tím, že žádnou z nabízených služeb nemusí uživatel služeb hradit, čímž se maximalizuje efekt v okamžitém poskytnutí a účinku služby.

Uživatel služeb může využívat služeb bez obav ze ztráty anonymity. Zařízení rovněž garantuje anonymitu tím, že neposkytuje o uživateli služeb informace bez jeho předešlého informovaného souhlasu. Uživatel služeb se může také rozhodnout, zda využije službu, která by svou povahou vyžadovala při jednání s jinými institucemi ztrátu jeho anonymity, či takovou službu odmítne.

V takovém případě je hledána alternativní možnost či způsob řešení.

• Veřejná přístupnost ke službě

Program je veřejně přístupný bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy, náboženského vyznání, politického přesvědčení, fyzického či psychického zdraví (včetně HIV pozitivity), právního či společenského postavení a socioekonomických možností. Služby jsou pro uživatele přístupné, bez ohledu na typ užívané návykové látky, historii užívání a způsob aplikace návykové látky. Služby jsou poskytovány bezplatně a anonymně. Služba je přístupná bez zbytečných odkladů, které by mohly zhoršit aktuální stav (v rámci terénních programů je uživateli služeb dána možnost telefonické domluvy.

• Model Public Health (Ochrana veřejného zdraví)

Přístup Public Health je zaměřený na ochranu a podporu zdraví společnosti. Svými aktivitami sleduje zejména ochranu populace jako celku. V oblasti zneužívání drog se zaměřuje především na prevenci šíření HIV/AIDS a hepatitid B a C, syfilis. Soustřeďuje se na problematiku sdílení injekčních jehel při nitrožilním užívání drog a rizikový pohlavní styk jako na významné kanály, jimiž se infekce šíří.

• Bio-psycho-sociální model

Na situaci uživatele služby se pohlíží v souvislostech bio-psycho-sociálního modelu. Bio-psycho-sociální model se opírá se o koncept zdraví prosazovaný WHO, který definuje zdraví jako stav tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Vznikl rozšířením biomedicínského přístupu, podle kterého je drogová závislost nemocí v lékařském slova smyslu, tedy v zásadě poruchou mozkových funkcí způsobenou do jisté míry dědičnými dispozicemi daného jedince. Postupně se ovšem ukázalo, že užívání návykových látek a závislost na nich je mnohem komplexnějším jevem než pouze záležitostí biologické struktury člověka. Biomedicínský přístup byl tedy rozšířen o rozměr psychických funkcí, mezilidských vztahů a  duchovních potřeb jedince, jejich dynamického vývoje a vzájemného podmiňování.

Z tohoto pohledu je užívání návykových látek a závislost na nich jevem, který vzniká v průběhu vývoje jedince ve vzájemné interakci biologických, psychologických a vztahových a duchovních faktorů.

• Individuální přístup k uživateli služeb

Služba je poskytována na základě dohody s uživatelem služby. Ctí se jedinečnost každého uživatele a jeho vlastní vůle. Na základě toho mu je nabízena a poskytována služba dle jeho aktuálních potřeb a možností.

• Respektování volby a svobodné vůle uživatele služby

Je respektována volba uživatele služeb ve způsobu života. Je nabízena aktivně odborná péče či pomoc a uživatel služby se může svobodně rozhodnout, jestli službu využije či nikoliv. Využívání služby je dobrovolné.  Uživatelé služby se mohou podílet na tvorbě a nastavení služeb, mohou vyjadřovat svou vlastní vůli a podávat podněty či stížnosti týkající se služby.

• Dodržování práv uživatele služeb

Zaměstnanci dodržují Listinu základních práv a svobod, Etický kodex Kontaktních center a Etický kodex sociálních pracovníků.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je zvýšit míru zaměstnanosti osob, které opouštějí zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a přicházejí do Olomouckého a Zlínského kraje, a osob ohrožených závislostmi.

Projekt „Aby se svoboda nestala celou!“ je spolufinancován Evropskou unií.

Otevírací doba:

Adresa

Kontaktní centrum v Prostějově

Vrahovická 83

Prostějov

798 11

Telefon: +420 777 454 789

E-mail: kcentrum.pv@podaneruce.cz

Tým

Mgr. Lukáš Carlos Hrubý – odborný ředitel Společnosti

David Bezdomnikov –  zástupce ředitele pro Olomoucký kraj

Bc. Jana Kučerová –  vedoucí centra, sociální pracovnice, 776654685

Bc. Alena Bendová – sociální pracovnice, 777916268

Ing. Bc. Kateřina Krajíčková – sociální pracovnice, 608479640

Mgr. Michal Horák – supervizor

Projekt je financován dotační podporou:

• Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
• Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
• Olomouckého kraje
• Statutárního města Prostějov