30 životů - Mirek

"Když mám chuť, tak si prostě dám,“ začíná své vyprávění třiačtyřicetiletý Mirek. Pátým rokem bere pervitin. Pomáhá mu podávat lepší výkony a soustředit se. Podle svých slov nemá problém a může s užíváním kdykoliv přestat. Nevidí ale důvod, proč by měl. „Já asi nemám v životě žádný cíl, takhle mi to přijde ideální.“ Mirek je pravidelným návštěvníkem Kontaktního centra Červený mlýn. A i když neplánuje s užíváním přestat, snaží se dbát alespoň v rámci možností na své zdraví.

Do kontaktního centra se dochází testovat na infekční nemoci a měnit si jehly. Využívá zde i sprchu, nabíjí si telefon. „Hlídám si zdravotní stav, chodím si sem oddychnout. Je to tu fajn,“ říká Mirek. Momentálně má ale problémy s játry, brzy se chystá navštívit doktora.

Poprvé se s drogou setkal před pěti lety v Praze. Byl zvědavý, navíc na něj naléhal jeho kamarád. „Teď jsem ale třeba měsíc nebral, fakt je to spíš příležitostně. Viděl jsem, co to s lidma dělá, když se to přežene. Spousta lidí to nezvládlo, někteří skončili ve vězení.“

Mirek si dává záležet, aby měl svůj vztah k droze pod kontrolou a nebylo na něm poznat, že užívá. Chodí na brigády — většinou na stavbách, při stěhováních. „Někdy i vyklízím sklepy. To je fajn, sbírám totiž historické předměty,“ popisuje. Nejraději má ty z první republiky. Historii má celkově Mirek rád. V Červeném mlýnu čte historické časopisy a knihy. Sleduje také dokumenty. Nejvíce ho fascinuje postava Marilyn Monroe. „Byla to krásná baba, trpěla hraniční poruchou osobnosti. Její příběh je strašně zajímavý.“

Když zrovna není dost práce, toulá se po přírodě — nejčastěji po lesích a loukách na okraji Brna. Dříve měl i chatu, kde trávil spoustu času na zahradě. Vyhýbá se tak lidem, v jejichž společnosti se necítí příliš dobře. Sám o sobě mluví jako o vlku samotáři. „Přátelé si nehledám, není to dobrý,“ říká a nerozvádí to dále. Chvíli je ticho, pak se ale vrací k vyprávění.

Pervitin chce brát i dál. Zároveň ale nechce hazardovat se svým životem, proto chce pokračovat jen s malými dávkami. „Jinak plány do budoucna nemám. Určitě chci ale dál chodit sem, tady se cítím dobře,“ zakončuje klient Kontaktního centra Červený mlýn.

---

Text vznikl u příležitosti 30. výročí Společnosti Podané ruce. Příběhy jsou skutečné, avšak mohou být anonymizované nebo s pozměněnými jmény za účelem ochrany soukromí. Popisované životní situace odpovídají době vzniku textu a nemusí odrážet současný stav klientů ani aktuální personální složení organizace.