30 životů - Yasmine Mansour
V Podaných rukách, které se kromě závislostí věnují také koronavirové pandemii, pomáhá Yasmin Mansour od loňského prosince. Mladá Izraelka studuje v Brně — téměř tři a půl tisíce kilometrů od domova — medicínu. V zimě se rozhodla nabídnout potřebným i ona svou pomocnou ruku. Za tu dobu otestovala přibližně 50 tisíc lidí a už přes 500 jich naočkovala.
Poprvé se Yasmin dozvěděla o Společnosti Podané ruce a jeho aktivitách od spolužáků. „Mnoho z nich s organizací spolupracovalo. A protože se mi líbilo, co Podané ruce dělají, rozhodla jsem se k nim také přidat a pomoci,“ popisuje studentka. Od prosince tedy pro organizaci testuje, očkuje a analyzuje covidová data. Pochvaluje si zejména přátelský kolektiv, ve kterém se ocitla. Líbí se jí i vědomí toho, že pozitivně přispívá společnosti a rozvoji vědy.
Ve své práci spatřuje velký smysl, baví ji zejména její pestrost. „Pokaždé dělám něco jiného, nic jako typický den tu neexistuje,“ říká studentka s úsměvem. Antigenní testy provádí totiž nejen na brněnském výstavišti, kde Podané ruce vybudovaly největší testovací centrum v celém Česku, ale jezdí i s mobilními testovacími týmy do firem a kulturních institucí. Vyzkoušela si například i očkování ve velkém očkovacím trucku s několika mobilními ordinacemi, který pomáhal urychlit vakcinaci v Pardubickém kraji.
Yasmin ale uznává, že ne vždy je její práce zrovna procházka růžovým sadem. „Strávit celý den v ochranném obleku je náročné — v létě je v něm příliš horko, v zimě zase příliš chladno. Nemůžeme si přes oblek přehodit bundy nebo svetry,“ říká. Medici často nemají při práci ani možnost napít se nebo občerstvit. Občas se také dostane do konfliktu s tvrdohlavými klienty, kteří testování odmítají a existenci viru popírají.
Jednou z tvrdohlavých pacientek byla i dáma, která přišla na testování s prázdným kyblíkem v ruce. Myslela si, že po stěru z nosu, který Yasmin a ostatní medici provádí, se zvrací. „Když jsme ji otestovali, předstírala, že se dusí a bude zvracet. Nakonec se ukázalo, že to byla uklízečka a kbelík používala k úklidu,“ směje se medička.
Ona sama se nákaze úspěšně vyhýbá. Někteří z jejích nejbližších přátel a kolegů však kvůli pandemii COVID-19 ztratili členy rodiny. „Pandemii nesmíme brát na lehkou váhu, i proto obdivuju činnost centra. Díky testování a vakcinaci zachránily tisíce životů. Očkují i lidi bez domova, imobilní pacienty — to je opravdu něco skvělého.“
Yasmin doufá, že se stejným pozitivním přístupem a nadšením bude organizace ve svých aktivitách pokračovat, a že ona bude moct být i nadále její součástí.
Text vznikl u příležitosti 30. výročí Společnosti Podané ruce. Příběhy jsou skutečné, avšak mohou být anonymizované nebo s pozměněnými jmény za účelem ochrany soukromí. Popisované životní situace odpovídají době vzniku textu a nemusí odrážet současný stav klientů ani aktuální personální složení organizace.





