Jmenuji se Miroslav Zachovalý. Vystudoval jsem psychologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Profesně se věnuji problematice závislostí posledních pět let. Z původní dobrovolnické činnosti a několikaleté práce v drogovém terénu se vyvinula moje momentální profesní cesta psychoterapeuta. Pole mého zájmu v psychoterapii je širší, opírám se však o znalosti závislostní problematiky, které jsem nabyl v práci v drogových službách. Vzdělávám se v dlouhodobém psychotepeutickém výcviku v analytické psychologie C. G. Junga při České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP).

Psychoterapii se věnuji, protože mě baví naslouchat lidem a jejich příběhům. Cesta k porozumění a pochopení je někdy spletitá a také nepříjemná. Věřím však, že duše člověka je mimořádně zajímavá a její objevování je pro každého velkým dobrodružstvím. A jak to tak bývá, to je plné překvapení, důležitých setkání, tajemných symbolů, ale někdy také zklamání a obav.

Kromě psychoterapie se věnuji hudbě. To je moje vášeň a dalo by se říci, že i závislost. Rád objevuji cokoli nového a nepoznaného. S tím se pojí moje velká náklonnost k cestování a přírodě. Jak pravil Juvenalis: „Nikdy k nám nemluví jinak příroda a jinak moudrost“.

Jsem psycholožka a terapeutka se systemickými a na řešení zaměřenými kořeny. V Terapeutickém centru v JMK pracuji od června 2017 – nejdříve jako psycholožka, terapeutka, od roku 2021 i jako vedoucí projektu Centra komplexní péče pro hazardní hráče v JMK, který nabízí podporu a pomoc problémovým hráčům a sázkařům a jejich blízkým.

S klienty pracuji individuálně i v rámci společných sezení (párových a rodinných), podílím se na vedení terapeutických skupin.

Jak pracuji aneb na co se zaměřuje systemická terapie

S klienty hledám odpovědi na otázky zaměřené na žádoucí budoucnost, jako třeba:

• Jak vypadá váš život bez problému?
• Co by se změnilo, kdyby problém zmizel?
• Existují už teď chvíle, kdy se neobjevuje?
• Co k tomu přispívá?

Ve spolupráci podporujeme silné stránky:

• Každý klient má své dovednosti, na kterých může stavět. Hledáme způsoby, jak je posílit.
• Vztahy, prostředí a jejich propojování hrají zásadní roli. Společně s klienty hledáme nové perspektivy a souvislosti.
• Zaměřujeme se na konkrétní dovednosti a posilujeme odpovědnost za proces změny.
• Místo zaměření se na problém, hledáme a rozvíjíme to, co už funguje.

Jak trávím čas, když nejsem v práci?

V životě se snažím mít tři oblasti aktivit – 1. co mě uživí a zažívám v ní pocit smysluplnosti. 2. kterou se postarám o svoje tělo a 3. která se postará o to, že mi nezakrní tvořivost a hravost. Takže mě mimo práci najdete nejčastěji s dobrou knížkou (doporučuju například Proč spíme od Matthewa Walkera, Lidstvo od Rutgera Bregmana, nebo Divnou planetu od Natea Pylea). Taky chodím s batohem po horách (když se mi podaří zrovna mít dobré boty, protože si je tradičně z nějakého důvodu kupuju o číslo menší). Sociální nádobky mi plní čas s přáteli a rodinou a improvizační divadlo.
 
 
 
 
 
 
 
 

Vystudovala jsem sociální práci na UP a CARITAS-VOŠ v Olomouci. Do Brna jsem přišla kvůli magisterskému studiu HR na MU Brno. V Brně žiji už deset let, ale pocházím ze sudetské vesnice. Od tama pochází i moje komplikované německé příjmení (čti: Krojcigrová).

Do organizace Podané ruce jsem nastoupila nově v lednu 2024 na pozici sociálního pracovníka: dluhové poradkyně. Můžeme spolu řešit záležitosti typu finančního rozpočtu, finančního plánování, obecně přístupu k penězům, přes komunikaci s věřiteli nebo podání samotné insolvence.

K mým velkým vášním patří kvalitní výběrová káva a čokoláda. Ráda utíkám za klidem do hor, k mým domácím mazlíčkům, k zajímavé knize, filmu nebo sportu.

Těším se na vzájemnou spolupráci 🙂

Má cesta k pomáhající profesi byla dlouhá a plná různých křivek, vzestupů i pádů. Přesto věřím, že vše se dělo tak, jak mělo – i když to v daný moment nevypadalo jako přínosné či uspokojivé. Stejně jako v běžném životě, i v profesi pomáhajícího člověka zažíváme světlo i stín. A právě to považuji za přirozené a v pořádku.

Postupně jsem objevovala různé světy a reality lidí, s nimiž jsem pracovala – od osob s duševním onemocněním, přes lidi žijící v sociální exkluzi a kultuře chudoby, až po ty, kteří se potýkají se závislostí, seniory, rodiny, páry i jednotlivce, jež poznamenalo trauma. Každé setkání pro mě bylo jedinečné. Věřím, že i malé kroky mohou vést k velkým změnám, a proto je pro mě klíčové umět se postavit na místo druhého a vidět svět jeho očima. V rozhovorech se snažím být plně přítomná, zajímat se o příběh člověka a – pokud si to přeje – společně hledat, co v něm utvářelo jeho současné bytí.

Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Magisterské studium v Brně jsem si pozastavila, protože mi nepřinášelo radost – a věřím, že člověk by měl následovat to, co ho skutečně naplňuje, aniž by tím ubližoval sobě či svému okolí. Aktuálně dokončuji vzdělání na Univerzitě Palackého a Vyšší odborné škole CARITAS v Olomouci.

Mým snem – a zároveň cílem – je zahájit psychoterapeutický výcvik. Chci jím nejen hlouběji poznat sama sebe, ale také porozumět tomu, jak může být psychoterapie nástrojem, který člověku umožní růst, uzdravovat se a nacházet vlastní smysl. Věřím, že právě skrze tento proces se mohu ještě více přiblížit svým klientům a stát se pro ně skutečně přítomnou oporou.

Poté, co jsem opustila svou původní profesi porodní asistentky, jsem v roce 2020 zakotvila ve Společnosti Podané ruce. Nejprve jsem pracovala jako zdravotní sestra v Substitučním metadonovém programu a v Psychiatrické AT ambulanci s MUDr. Markem. V současnosti působím jako psychoterapeutka v Terapeutickém centru Jihomoravského kraje. Jsem frekventantkou psychoterapeutického výcviku Poradenství a psychoterapie zaměřená na klienta dle C. R. Rogerse pod hlavičkou PCA Institutu Brno.
 
Ve všech těchto profesních rolích se mi prolíná jeden společný motiv — doprovázení a poskytování opory lidem v různých fázích jejich života. Být takovou součástí příběhů lidí je pro mě smysluplné a hluboce naplňující.
 
Nejraději odpočívám při prozkoumávání lesů a objevování krás přírody, pěstuju pokojové rostliny a věnuju se tvoření. Ráda také úplně vypnu hlavu v rytmu tance. To jsou pro mě cesty, jak být blíž sobě. Mám ráda chvíle, kdy se čas zastaví a já můžu jen být a žasnout.

Vystudovala jsem VOŠ Brno, nadále Univerzitu Karlovu obor Sociální politika a sociální práce. Současně studuji magisterský obor Sociální práce se zaměřením na poradenství na Masarykově univerzitě.

Absolvovala jsem pětiletý psychoterapeutický výcvik Terapie v postmoderně od Gaudie.Ve své terapeutické práci vycházím především z terapie zaměřené na řešení, narativní terapie a adiktologického poradenství.

Do Terapeutického centra v JMK jsem nastoupila v lednu 2023, kde poskytuji individuální, ale také rodinné a párové terapie. Mám také zkušenosti s vedením terapeutických skupin. V předchozích zaměstnáních jsem pracovala jako terénní sociální pracovnice v NZDM Likusák v Ratolesti Brno, nadále mám zkušenosti jako sociální pracovnice v Poradenském centru v Brně ve Společnosti Podané ruce.  Také jsem pracovala jako terapeutka v doléčovacím centru v Následné péči Kolping pro lidi s duální diagnózou.

Při práci s klienty je pro mě stěžejní, aby se cítili bezpečně a mohli mi důvěřovat. Jak jsem psala výše, využívám principy terapie zaměřené na řešení a narativní terapie. Věřím tedy, že změna je možná a probíhá neustále. Terapie je pro mě o změně a ráda s Vámi budu hledat možnosti, jak k ní dojít a mít se v životě spokojeněji.

Věřím, že každý člověk může objevit ve svém životě činnosti/ situace/ lidi, co nám mohou dělat radost. Mou radostí je tanec, hudba, procházky v přírodě, spánek, filmy a přítomnost blízkých lidí.

Budu se těšit na případnou spolupráci.

Pracovní, osobní historie

Odkud jsem přišla

Ze Společnosti Podané ruce o.p.s. z programu drogových služeb ve vězení a po výstupu z výkonu trestu

Jak vypadala moje cesta sem

Začala jsem pracovat v úžasném psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov v Praze, kde celkem pokrokovým způsobem pomáhali lidem s psychotickým onemocněním. Pak jsem pokračovala v metadonové programu v Brně a poté rovnou do Terapeutické komunity Podcestný Mlýn.

Co umím

Skupinovou psychoterapii, drogové poradenství.

Na co jsem hrdá

Na vztahy a setkání, které vznikly během možnosti pracovat s lidmi.

Když se ohlédnu, tak vidím

Zajímavé příležitosti i cestu, kdy jsem se snažila učit od lidí a ze situací, které jsem potkávala.

Proč jsem tady a proč dělám to, co dělám

Proč terapeutické centrum: možnost samostatně pracovat, pozitivní vztah s lidmi kolem mě.

Proč Podané ruce: doporučení předchozích kolegů, kde se pracuje s lidmi psychoterapeuticky, vstřícně, lidsky, rovnocenně.

Proč práce se závislostmi: ze začátku náhodně posléze jsem objevila skutečnost, že závislost je všude přítomná vlastnost lidská, kterou stojí zato dále zkoumat.

Co mě sem přivedlo

Snad touha být s lidmi v aktivním terapeutickém vztahu a tím neztrácet kontakt jak sama se sebou tak i s určitou skupinou lidí

Pro co ráno vstávám s radostí z postele

• pro zajímavost setkání, prožitků
• úsměv, vlastní užitečnost

Jak pracuju

• Víc naslouchat, nebo se víc ptát? - víc naslouchat
• Na své práci miluju: naději, že změna je možná
  
  

Co bych vzkázala (zájemcům o terapii, případně obecně)

Změnit můžete i nemožné, postupně krok po kroku.

O mě, kdo jsem:

• Můj sen – být v kontaktu sama se sebou, umět být v klidu i v neklidu kolem mě, naučit se windkiting
• Moje závislost - moje rodina, vztahy s ní, sport a pohyb
• Moře nebo hory (les) - hory i obojí
• Zmrzlina nebo horká čokoláda- zmrzlina
• Zima nebo léto – obojí
• Když se podívám do zrcadla, tak vidím člověka, co se pokouší vždy najít nějakou cestu
• Ve volném čase mě najdete – v běhu, na kole, na vodě, v pohybu, …
• Kdybych měl/a 1.000.000,- Kč – procestovala bych je za sportovní zážitky

Jsem psycholožka a psychoterapeutka, vystudovala jsem psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu jsem nejdříve pracovala jako školní psycholožka na speciální škole, poté jsem několik let působila v manželské a rodinné poradně, kde jsem se věnovala individuální i párové terapii a poradenství. V organizaci Podané ruce působím od října 2025.

V práci s klienty vycházím z myšlenek C. R. Rogerse a jeho tzv. na osobu zaměřeného přístupu. Základní část psychoterapeutického výcviku v tomto směru jsem absolvovala v rámci PCA Institutu Brno. V práci s klienty je pro mě důležitá opravdovost, bezpečí a přijetí klienta s celým jeho příběhem. Věřím, že v takovém prostředí můžeme společně s klientem objevovat jeho vlastní cestu.

Volný čas trávím nejraději s rodinou, procházkami se psem a touláním po přírodě. Ráda se taky schovám pod deku s dobrou knihou a kávou.

Může to působit jako otřepané klišé, ale při setkání s klientem nebo klientkou je pro mě důležité právě ono setkání. Tedy to, že na jedné straně sice sedí člověk s určitými zkušenostmi a kvalifikací, ale oba spolu jsme lidé. Snažím se při setkáních s druhými vytvořit bezpečný prostor, v němž se společně můžeme setkávat nad tím, s čím druhý člověk přichází a co je pro něj podstatné. I tak, aby pak naše společné setkávání mohlo vést k většímu pocitu svobody a svobodnosti.

Na fakultě sociálních studií jsem vystudoval sociologii. Nyní ukončuji celoživotní vzdělávání na Pražské psychoterapeutické fakultě a též směřuji k dokončení daseinanalytického psychoterapeutického výcviku. Absolvoval jsem též dva roční běhy vzdělávacího programu Možnosti dialogu a řadu dalších kratších kurzů. V sociálních službách jsem se jako sociální pracovník pohyboval od roku 2016, od roku 2022 pak ve společnosti Podané ruce jako terénní sociální pracovník a poslední rok i jako pracovník internetové drogové poradny EXTC.cz.

Pokud zrovna nejsem v práci, těší mě saunování a fotografie, sdílení a blízkost, florbal a jakákoliv soutěžní hra, pole, lesy a dlouhé jízdy vlakem, dobrý film nebo ticho.

Moje cesta k psychoterapii nebyla úplně přímočará. Velkou část mého života naplňuje hudba. Studoval jsem hru na housle a violu a dodnes aktivně hraji ve Vojenském uměleckém souboru Ondráš. Právě u hudby jsem se naučil trpělivosti a schopnosti naslouchat jemným detailům, což dnes vnímám jako základ své práce s lidmi.
V současné době studuji psychologii na Filozofické fakultě MU a procházím výcvikem v přístupu zaměřeném na klienta (dle C. R. Rogerse). Věřím, že každý z nás má v sobě schopnost najít cestu ke spokojenosti, pokud k tomu dostane ty správné podmínky. V terapii se proto nesnažím být expertem, který radí, co dělat, ale partnerem, který s vámi v bezpečném prostředí prozkoumává vaše prožívání. Být u toho, když člověk skrze autentický vztah znovu nachází svou vnitřní svobodu a lehkost, je pro mě velkým dobrodružstvím. Rovnováhu mezi prací a osobním životem hledám v jednoduchých radostech. Rád si vychutnám dobrou kávu a knížku, věnuji se vaření nebo odpočívám v přírodě a na cestách. Nejdůležitější je pro mě ale čas strávený s blízkými. Jsou to momenty, kdy se čas zastaví a já můžu prostě „jen být“.

„Není možné se ve vztahu nezměnit.“ – Martin Buber

Jmenuji se Radovan Voříšek a to proto, aby se to dobře pamatovalo. Jsem ženatý pán. S manželkou jsme úspěšně vychovali čtyři děti. Stal jsem hrdým dědečkem pěti vnoučat (zatím).

Z vysokých škol se mi podařilo absolvovat Fakultu strojní – strojírenskou technologii, Fakultu stavební – učitelství odborných předmětů a na Masarykově univerzitě speciální pedagogiku – etopedii.

S Podanýma rukama spolupracuji od roku 1994. V roce 1995 jsem se stal zakladatelem a vedoucím Centra prevence v naší organizaci. Od té doby zde působím bez přetržky. Moji parketou se staly programy prevence drogových závislostí, které jsem tvořil a uskutečňoval. Na ty navazovalo poradenství a terapie pro jedince, kde přišla prevence pozdě nebo selhala.

V terapii se opírám o výcvik v Systemické psychoterapii vedený nezapomenutelným Vratislavem Strnadem. Posledních cca deset let, pracuji i s lidmi, kteří mají problémy se zvládání své agresivity a s jedinci se závislostmi v duchovní oblasti.

Jedinečnou zkušeností byly pro mě pracovní pobyty v Afghánistánu, kde mě místní bojovník naučil, že řešit se dá všechno, jen nesmí dojít náboje.

Kromě těchto činností se věnuji psaní poezie, malbě obrazů a vedení kurzů Alfa. Jsem jedním ze tří zřizovatelů Společnosti Podané ruce, členem komunity Emmanuel a supervizorem.