Vystudovala jsem VOŠ Brno, nadále Univerzitu Karlovu obor Sociální politika a sociální práce. Současně studuji magisterský obor Sociální práce se zaměřením na poradenství na Masarykově univerzitě.

Absolvovala jsem pětiletý psychoterapeutický výcvik Terapie v postmoderně od Gaudie.Ve své terapeutické práci vycházím především z terapie zaměřené na řešení, narativní terapie a adiktologického poradenství.

Do Terapeutického centra v JMK jsem nastoupila v lednu 2023, kde poskytuji individuální, ale také rodinné a párové terapie. Mám také zkušenosti s vedením terapeutických skupin. V předchozích zaměstnáních jsem pracovala jako terénní sociální pracovnice v NZDM Likusák v Ratolesti Brno, nadále mám zkušenosti jako sociální pracovnice v Poradenském centru v Brně ve Společnosti Podané ruce.  Také jsem pracovala jako terapeutka v doléčovacím centru v Následné péči Kolping pro lidi s duální diagnózou.

Při práci s klienty je pro mě stěžejní, aby se cítili bezpečně a mohli mi důvěřovat. Jak jsem psala výše, využívám principy terapie zaměřené na řešení a narativní terapie. Věřím tedy, že změna je možná a probíhá neustále. Terapie je pro mě o změně a ráda s Vámi budu hledat možnosti, jak k ní dojít a mít se v životě spokojeněji.

Věřím, že každý člověk může objevit ve svém životě činnosti/ situace/ lidi, co nám mohou dělat radost. Mou radostí je tanec, hudba, procházky v přírodě, spánek, filmy a přítomnost blízkých lidí.

Budu se těšit na případnou spolupráci.

Moja cesta k terapií začala pri štúdiu Liečebnej pedagogiky v Bratislave, kde som sa zameriavala najmä na možnosti expresívnych terapií. Po príchode do moravskej metropoly, ktorú som si od začiatku zamilovala, som počas štúdia začala pedagogicky pracovať s deťmi a dospievajúcimi s autistickou poruchou. Som vďačná za túto skúsenosť, dodnes z nej čerpám. Postupne sa moje pracovné zameranie i seberozvoj začali uberať viac terapeutickým smerom a rozhodla som sa pre štúdium psychoterapeutického výcviku skupinovej psychoterapie v systéme SUR, kde zažívam bohatú sebeskúsenosť, formou výcvikovej komunity. Následne som mala možnosť terapeuticky pracovať s ľuďmi s poruchami príjmu potravy v skupinových programoch. V súčasnosti pracujem v organizácií Podané ruce, kde sa venujem zväčša ľuďom, ktorí sa nejakým spôsobom potýkajú s problémami s hazardným hraním, sázením a ich blízkym a v menšej miere sa stretávam i s ľuďmi s látkovou závislosťou.

Terapia dáva človeku priestor sa zorientovať „vo svojom vlastnom svete“ a ponúka možnosti zmeny. Na práci v terapií vnímam ako zásadné, vytvorenie bezpečného priestoru pre človeka, ktorý prichádza zdieľať svoje problémy a potrebuje podporu pri ich riešení a spracovávaní. Dôraz kladiem najmä na vzťah medzi klientom a terapeutom, kde si v spoločných dôverných dialógoch snažím pozorne všímať, čo sa klientovi deje a čo prežíva. Pokúšame sa tiež spoločne porozumieť tomu, ako minulé skúsenosti môžu ovplyvniť naše dnešné správanie a zistiť, akými spôsobmi môže klient sám ovplyvniť svoj budúci život dnes. Pri svojej práci sa snažím byť maximálne prítomná s klientom v procese uvedomovania si jeho dôležitých potrieb a ich postupnom naplňovaní. Pracovné stretnutia sú pre mňa veľmi obohacujúce a často inšpirujúce i pre môj osobný život.

Pocit blízkosti partnera a prechádzky so psom sú moje závislosti. Často si vychutnávam aj posedávanie pri káve a knihe osamote. Energiu občas rada čerpám vo vzťahoch s blízkymi priateľmi, pri jóge alebo arteterapií.

Lidské zdraví mě zajímá v celém jeho bohatství – od toho, co se děje v našich buňkách, až po hluboké zážitky při meditaci a hledání smyslu života. V terapii mi jde o to, aby se lidé cítili svobodnější, ale zároveň aby dokázali se svobodou naložit tak, jak jim bude skutečně prospívat. Aby mohli být sami sebou a žít podle svých skutečných přání. Několik let jsem budoval a staral se o komunitní centrum v horách, věnoval se opravám domu a staral se o stádo koz, žil v komunitě. Změna je život a přitáhlo mě to zpátky do města. Baví mě být kreativní, učit se, tvořit věci po svém a rád ke kreativitě vedu i další.

V terapeutickém procesu je pro mě zásadní:

–          Vztah k tělu a prožívání svého těla

–          Sebepoznání, poznání svých darů a své životní cesty

–          Zorientování se ve své aktuální situaci

–          Sebepřijetí

Dle mého názoru je často opomíjené zdraví a naší kondice nervové soustavy, které je hmotným základem našeho duševního pokroku. Ve svém volném čase poslední dobou rád studuji vliv naší stravy a doplňků stravy na psychické zdraví. Téma závislostí a psychotropních látek je mi blízké, ačkoliv jsem do zásadních těžkostí nikdy nespadnul, experimentoval jsem poměrně intenzivně. Závislost mám „jen“ na kofeinu a čas od času se vracím k tabákovým výrobkům. Zkušenost relapsu k tabáku je pro mě vždy i pozváním k hlubšímu sebepoznání, uvědomění si toho „PROČ“, příležitostí k sobě být hodný a zároveň důsledný.

Vzdělání a kurzy: Psychologie, Arteterapie, Tanečně pohybová terapie, Kurz imaginativních technik, Rekvalifikační kurz – výživové poradenství a Aktuálně jsem ve výcviku v Biodynamické Body-psychoterapii (psychoterapie zaměřená na tělo).

Jsem psycholožka a psychoterapeutka, vystudovala jsem psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu jsem nejdříve pracovala jako školní psycholožka na speciální škole, poté jsem několik let působila v manželské a rodinné poradně, kde jsem se věnovala individuální i párové terapii a poradenství. V organizaci Podané ruce působím od října 2025.

V práci s klienty vycházím z myšlenek C. R. Rogerse a jeho tzv. na osobu zaměřeného přístupu. Základní část psychoterapeutického výcviku v tomto směru jsem absolvovala v rámci PCA Institutu Brno. V práci s klienty je pro mě důležitá opravdovost, bezpečí a přijetí klienta s celým jeho příběhem. Věřím, že v takovém prostředí můžeme společně s klientem objevovat jeho vlastní cestu.

Volný čas trávím nejraději s rodinou, procházkami se psem a touláním po přírodě. Ráda se taky schovám pod deku s dobrou knihou a kávou.

Má cesta k pomáhající profesi byla dlouhá a plná různých křivek, vzestupů i pádů. Přesto věřím, že vše se dělo tak, jak mělo – i když to v daný moment nevypadalo jako přínosné či uspokojivé. Stejně jako v běžném životě, i v profesi pomáhajícího člověka zažíváme světlo i stín. A právě to považuji za přirozené a v pořádku.

Postupně jsem objevovala různé světy a reality lidí, s nimiž jsem pracovala – od osob s duševním onemocněním, přes lidi žijící v sociální exkluzi a kultuře chudoby, až po ty, kteří se potýkají se závislostí, seniory, rodiny, páry i jednotlivce, jež poznamenalo trauma. Každé setkání pro mě bylo jedinečné. Věřím, že i malé kroky mohou vést k velkým změnám, a proto je pro mě klíčové umět se postavit na místo druhého a vidět svět jeho očima. V rozhovorech se snažím být plně přítomná, zajímat se o příběh člověka a – pokud si to přeje – společně hledat, co v něm utvářelo jeho současné bytí.

Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Magisterské studium v Brně jsem si pozastavila, protože mi nepřinášelo radost – a věřím, že člověk by měl následovat to, co ho skutečně naplňuje, aniž by tím ubližoval sobě či svému okolí. Aktuálně dokončuji vzdělání na Univerzitě Palackého a Vyšší odborné škole CARITAS v Olomouci.

Mým snem – a zároveň cílem – je zahájit psychoterapeutický výcvik. Chci jím nejen hlouběji poznat sama sebe, ale také porozumět tomu, jak může být psychoterapie nástrojem, který člověku umožní růst, uzdravovat se a nacházet vlastní smysl. Věřím, že právě skrze tento proces se mohu ještě více přiblížit svým klientům a stát se pro ně skutečně přítomnou oporou.